Panovníci Starověkého Egypta                                                           

18. dynastie
(1550 - 1070 př. Kr.)

  • Ahmose (1550 - 1525)
  • Amenhotep I. (1525 - 1504)
  • Thutmose I. (1504 - 1492)
  • Thutmose II. (1492 - 1479)
  • Thutmose III. (1479 - 1425)
  • Hatšepsut (1473 - 1458)
  • Amenhotep II (1427 - 1401)
  • Thutmose IV. (1401 - 1391)
  • Amenhotep III. (1391 - 1353)
  • Amenhotep IV. (1353 - 1335)
  • Smenchkaré (1335 - 1333)
  • Tutanchamon (1333 - 1323)
  • Aje (1323 - 1319)
  • Haremheb (1319 - 1307)

Ahmose
to on spasil Egypt, to on jest Amon

Již na konci 17. dynastie začíná Thébská dynastie pomýšlet na znovusjednocení Egypta. Počínaje faraónem Sekenenre po Kamose, předchůdci samotného Ahmose. Ten se stal hlavní postavou v osvobozování od Hyksósů, dobyl zpět kolem roku 1530 př. Kr. Mennofer a po vítězném tažení do Palestiny zničil i jejich poslední pevnost Saruhen. Po té se vydal do Núbie, kde dobyl území až po 3. katarakt a ovládl tak tamní zlaté doly. Založil funkci vícekrále Núbie - "Královského syna Kuše", znovuobnovil správu celé země opírajíce se přitom o střední úřednictvo.

Vzhledem k tomu, že 18. dynastie pochází z Théb, kde byl hlavním božstvem Amon, připisovali svá vítězství především jemu a silně oslavovali jeho kult. Počala stavba stovek Amonových svatyň po celé zemi, masivní výstavba hlavního Karnackého chrámu a brzy se Amon stává hlavním bohem země a jeho kněžstvo nejsilnější kastou v Egyptě.

Díky velmi známým povídáním z hrobky Ahmose - syna Ibany (vojáka z řad Ahmosových - faraónových - vojsk), známe počátky 18. dynastie velmi podrobně. Víme, že po Ahmosově - faraónově - smrti měla orovskou moc a význam jeho manželka Ahmose-Nefertari, která byla zároveň matkou a manželkou Ahmosova nástupce a syna Amenhotepa. Možná již v těchto dobách je možné hledat příčiny Hatšepsutiny vlády.

Amenhotep
Údolí králů

Z vojenského hlediska posunul hranice Egypta ještě více k jihu, snad až téměř po 4. katarakt. Amenhotep výrazně přispěl k velkému rozvoji umění, neboť na svém dvoře schromáždil obrovské množství umělců, kterým dal možnost plné tvůrčí činnosti. Jeden z nich - Ineni - je zodpovědný za založení Údolí králů, i když Amenhotep se tam ještě pohřbít nenechal. Nechal mimo jiné také postavit překrásnou Alabastrovou kapli v Karnaku.

Thutmose
celá Núbie pod nadvládou Egypta

Thutmose je prvním králem, který se nechal pohřbít v Údolí králů a založil tak velmi dlouhou tradici pohřbívání v Západních Thébách. Vlastní hrobka byla nyní - pro ochranu proti zlodějům - striktně oddělena od zádušního chrámu a schována v pískovcovém údolí. Definivně skončila stavba obrovských, nákladných náhrobků (pyramid).
Za svého života byl Thutmose jedním z největších válečníků v dějinách Egypta (zastínil jej pouze jeho vnuk Thutmose III.). Dobyl celou Núbii a ta se stala egyptskou kolonií. V Asii dokonce dosáhl až k Eufratu (v dnešním Íráku).

Thutmose II.

Vládl velmi krátce, zemřel asi ve věku 30-ti let. Jeho manželkou a dcerou Thutmose I. byla Hatchepsut. Za jeho vlády došlo k povstání v Núbii. Nechal postavit několik staveb v chrámu v Karnaku.

Thutmose III.
výboje za územní rozmach Egypta

Snad jako důsledek nadvlády své macechy, snad mu to bylo dáno bohy, to se již nedovíme, ale pravdou zůstává, že Thutmose III. se stal nejvýznamějším panovníkem 18. dynastie a jedním z nejslavnějších vůbec. Za jeho vlády Egypt dosáhl největšího územního rozmachu v celých jeho dějinách, časem dozadu i vpřed. Thutmose se spoléhal především na sílu své armády, ve které nacházel oporu již v době Hatchepsutiny vlády. Většinu času trávil v Mennoferu, který byl pro výboje v Asii mnohem lépe postaven, než Théby, které ale zůstávají centrem kultu boha Amona, který Thutmose III. všemožně podporoval. Na konci své vlády začal se systematickým ničením památky své předchůdkyně.

Hatšepsovet
to ONA, král Horního a Dolního Egypta

Neexistuje vládce v celých egyptských dějinách, kolem kterého by bylo více otázek, než kolem krále (jak si sama přála, aby byla označována) Hatšepsovet. Dcera Thutmose I. - manželka a sestra Thutmose II., nevlastní matka a manželka Thutmose III., jeho pozdější regentka a král Egypta, stavitelka nádherného chrámu v Dejr al-Bahrí. To je o ní jasné. Ostatní jsou snad jen doměnky. Když její bratr a manžel, Thutmose II. zemřel, nezanechal po sobě mužského dědice se svou hlavní manželkou (Hatšepsovet), a proto byl králem Egypta jmenován syn jedné z harémových manželek Thutmose II. - Thutmose III. a vzhledem ke skutečnosti, že byl ještě nezletilý, byla určena Hatšepsovet - Velká manželka královská - jeho regentka. Po šesti letech systematické přípravy se sama nechala vyhlásit králem a odsunula tak (snad) Thutmoseho na vedlejší kolej. Podle posledních pramenů je pravděpodobné, že samotný Thutmose její vládu plně schvaloval a dokonce snad za jejího kralování vedl několik vojenských výprav jejím jménem, neboť během většiny její vlády byl dostatečně silný a stár na to, aby se mu podařilo bez větších problémů převzít trůn. Hatšepsovet začala budovat silný, mírový stát (na rozdíl od jejich předchůdců a následovníků), velmi podporovala umění a z doby její vlády pochází obrovské množství nádherných památek (od již zmiňovaného Djeser - Djeseru, chrámu v Der El Bahrí, přes kapli Speos Artemios, Červenou kapli v Karnaku, až po spoustu nádherných soch jejích i jejích blízkých). Na většině těchto staveb se podepsal hlavní architekt a snad i rádce Senenmut, jehož příběh, kterak se z obyčejného sedláka stal královský chráněnec, přitahuje dodnes. Hatšepsovet zorgnizovala velkou spoustu mírových obchodních cest, z nichž je nejslavnější ta, která je znázorněna v Djeser Djeseru, cesta do bájné země Kuš. Její vláda se vyznačuje vyjímečnou stabilitou, obrovským ekonomickým a kulturním vývojem. Po ní na trůn měla nastoupit její (snad) dcera Nefrure, kterou vychovával právě Senenmut. Byla pravděpodobně pohřebena společně se svým otcem Thutmosem I.

Amenhotep II.
ve stínu svého otce

Na sklonku vlády svého otce jej učinil Thutmose svým spoluvládcem. Podnikl několik nevýznamných vojenských tažení do Asie, která měla spíše něž výboje přinést demonstraci egyptské síly. Jeho vláda je známa jako doba obrovské prosperity, ale krvavé tyranie. Jakékoli pokusy o vzpouru okamžitě tvrdě trestal. Uzavírá spojenectví se třemi nejvýznamnějšími národy tehdejšího světa - Mitanií, Babylonií a Chetity. V jeho hrobce (přestože vyloupené) v Údolí králů byla nalezena jeho mumie a mumie Thutmose IV.

Thutmose IV.
velká Sfinga znovu odhalena

Jeho nejznámějším činem je vyhrabání Velké Sfingy v Gíze z písku a přidání své královské stély k jejím nohám - snad si tím potřeboval obhájit svůj nárok na trůn. Uzavírá politický sňatek s mitanskou princeznou. Pokračuje hospodářská prosperita země.

Amenhotep III.
Memnonovy kolosy znovu zazpívají

Amenhotep III. je znám především jako velký stavitel. Jeho jediněčný a nikdy nepřekonaný zadušní chrám v Západních Thébách byl mistrovským dílem své doby. Dnes již bohužel na jeho místě zůstaly pouze dvě vstupní sochy sedícího Amenhotepa - tzv. Memnonovy kolosy, který podle pověsti ve starověku "zpívaly". Z dalších stavebních činností jmenujme např. založení posvátného jezera v Karnaku, či významné stavební práce tamtéž. Výrazným počinem je také sebevyhlášení bohem ještě za svého života. Velké množství politických sňatků.
 

Amenhotep IV. (Achnaton)
jeden bůh, jeden Egypt

Tento egyptský král se absolutně vymyká veškerým staletým pravidlům egyptské vlády a státního uskupení. Zavrhl tisíce egyptských bohů i mocného Amon-Ra. Již na začátku svého panování vyhlásil jediného pravého boha - Atona - ztělesněného ve slunečním kotouči a sebe za jeho jediného syna a spojnici mezi bohem a lidmi. Nařídil Egypťanům jej vyznávat. Začal se stavbou velkého množství chrámů pro slunečního boha, ze začátku ztotožňovaného s Reem a jména všech ostatních, do té doby oficiálních bohů, nechal ze všech svatyň odstraňovat. Aby zdůraznil tyto změny, dal si faraón nové jméno, Achnaton. Zakládá nové sídelní město - Achetaton - Atonův obzor, kde se stěhuje s celým svým dvorem. Jeho energická a prý mimořádně krásná manželka Nefertiti byla společně s ním velmi často zobrazována a na snadě je doměnka, že vlastně dělala jakéhosi spoluvládce. V umění se prosazuje do té doby neznámý realismus. Je samozřejmé, že Amonovým kněžím v Karnaku se takový přístup nelíbil - byli již jakýmsi samostatným státem ve státě a Amonovův velekněz zaujímal jedno z nejvyšších postavení v státní hierarchii Egypta, a tak podle všech doměnek byl Achnaton asi otráven. Po jeho smrti se mu Amonovi kněží chtěli pomstít za to, že nechal zavřít jejich chrámy, a proto zakázali vyslovovat jeho jméno. Krátkou dobu vládla jeho manželka Nafertiti.

Smenchkare
návrat ke starým tradicím

Přestože byl Smenchkare přímým nástupcem Achnatona a snad i jeho synem s některou z vedlejších manželek a vládl pouze krátce, postavil si svůj zádušní chrám vysvěcený Amonovi i Atonovi. Období jeho vlády je bráno jako jakési přechodné, kdy kult Atona je pomalu opouštěn.

Tutanchamon
kdo by ho neznal?

Bezvýznamný panovník vládnoucí jen pár let, snad Smenchkareův bratr, který je spíše loutkou v rukách vojevůdce Haremheba a kněze Aje, než faraónem. Své obrovské slávy se však dočkal až v naší době, kdy byla v Údolí králů objevena jeho hrobka (r. 1922), jediný nevyloupený královský hrob v celých dějinách egyptologie. Postupně se opouští Atonův kult, i když k jeho zákazu zatím nedochází a stále má velké množství svých stoupenců. Nejvýznamějšími činy za doby jeho vlády jsou především obnovy Achnatonem zničených chrámů ostatních bohů. Faraónem však byl jen krátce. Na trůn nastoupil, když mu nebylo ani 10 let. Byl to pravděpodobně zeď Achnatona. Jeho manželkou byla Achnatonova dcera Anchesamon. Na trůn mu však pomohla hlavně Achnatonova manželka Nefertiti. Po smrti "kacíře" Achnatona kněží donutili panovníka udělat hlavní město opět z Théb a obnovit kult Amona a ostatních bohů. Když byl Tutanchamon malý, vládli za něj kněží, když však začal dospívat a prosazovat své vlastní názory, které odporovaly kněžím, byl zavražděn.

Aje

Stařičký velekněz již z dob Amenhotepa III. si okamžitě po předčasné Tutanchamonově smrti přisvojuje vládu a dokonce i hrobku připravovanou pro Tutanchamona a jeho samotného nechává pohřbít do maličké hrobky v Údolí králů, připravovanou původně pro něj. Protože i on umírá stejně jako jeho předchůdci bez mužských potomků, na trůn nastupuje poslední král 18. dynastie.

Haremheb
pronásledování Atonova kultu

Přestože novodobě je považován za poseldního vládce 18. dynastie, Egypťané jej považovali za zakladatele dynastie následující. Tento bývalý vojenský velitel nechává úplně zakázat Atonův kult a systematicky ničí všechny zmínky o něm v celé zemi. Současně si přisvojuje většinu Tutanchamonových nápisů a vydává sbírku zákonů. Za jeho vlády došlo k několika bojům s Chetity.