Panovníci Starověkého Egypta                                                           

27. dynastie (Perská nadvláda)
(525 - 404 př. Kr.)

  • Kambyses (525 - 522)
  • Dareios I. (521 - 486)
  • Xarxes I. (486 - 466)
  • Artaxerxes I. (465 - 424)
    Dareios II. (424 - 404)

 

Kambýses

Perský král od roku 529 př. n. l. Po rozsáhlých přípravách, které zahájil jeho otec Kýros, vedl armádu proti Egyptu. Na jaře r. 525 př. n. l. porazil u Pelúsia egyptské vojsko vedené Psammetikem III. a obsadil celý Egypt, z něhož učinil perskou strapii. Usiloval o kompromis s částí egyptské politické elity (mj. s vrchním velitelem loďstva Vedžahorresenetem) a přijal proto královskou titulaturu. Pokusy o další výoje do Afriky byly jen částečně úspěšné - Kyraneika a část Libyjců se podrobila bez boje, tažení proti oáze Síwa a Núbii skončila neúspěchem. Omezil příjmy egyptského kněžstva. Zemřel na zpáteční cestě z Egypta.

Dáreios I.
perský král, vládce Egypta, druhý král 27. dynastie

Byl jediným králem z období perské nadvlády, na kterého si egyptské písemné prameny nijak zvlášť nestěžují. Po krutovládě krále Kambýse připadala jeho vláda Egypťanům mnohem snesitelnější. Perského trůnu se zmocnil po dlouhých a krvavých bojích, neboť nebyl Kambýsovým přímým potomkem, nýbrž synem jeho bratra nebo bratrance Hystaspa. Za svůj hlavní úkol pokládal Dáreios I. pokračovat v dobyvatelské politice svých předchůdců. Zaměřil se přitom hlavně na oblasti za severními a západními hranicemi říše. Z Egypta si přál vytvořit klidné zázemí, zdroj daňových příjmů a rezervoár pro doplňování armády.
 

Xerxés
jeden z králů 27. dynastie

Byl v pořadí třetím perským králem, který vládl Egyptu po jeho dobytí a začlenění do perské říše králem Kambýsem. Na trůn nastoupil po svém otci Dáreiovi I., tj. legálně, což bylo v perských podmínkách dost neobvyklé. Zemřel však normální smrtí perských králů, tj. byl zavražděn při spiknutí zorganizovaném jeho nejvyšším dvorním hodnostářem Artabánem. Vládl něco přes dvacet let, a to nepříliš úspěšně. Persky se jmenoval Chšajaršá a kromě titulu "král králů" se dal nazývat "pánem celého světa", "vládcem všech od východu po západ slunce" apod. Do dějin se zapsal zajména svými boji s Řeky. Jediného vojenského vítězství, kterým se mohl pochlubit, dosáhl právě v Egyptě, a to hned na začátku své vlády. Svou moc si v hlavním městě říše brzy upevnil a druhý rok své vlády uspořádal tažení proti vzbouřencům. Porazil je, celý Egypt zotročil daleko více a odvzdal je pod správu svého bratra Achaimena. Nezanechal v Egyptě jedinou stavbu, sochu nebo stélu. Zmiňuje se o něm jen jediný nápis ve Vádí Hammámátu, kde provedl inspekci tamějších lomů.

Artaxerxes I.

Další povstáni, vedené knížetem libyjského původu Iheretem, vypuklo hned po jeho nástupu na trůn. S pomocí athénského loďstva ovládl Inheret deltu a zmocnil se části Mennoferu. Nepodařilo se jim však dobýt mennoferskou citadelu. Na Egypt byla vyslána hlavní perská síla, která Inhereta porazila a zničila i početný athénský sbor i s jejich flotilou. Ve východní deltě si určitou míru nezávislosti zachoval egyptský vládce Amenardis. Další vojenská podora ze strany Řeků byla znemožněna Kálliovým mírem. Peršané znovu pevně ovládli Egypt. V této době Egypt navštívil Herodótos.

Dáreios II.

Né moc doložený perský panovník. Za jeho vlády byla zničena židovská svatyně na ostrově Elefantina.