Pentagramus - Institut Magických Umění

Starověký Egypt a jeho historie

 

 

Cliquez-ici ! pour visiter Egyptos, L'Egypte des pharaons !!! (Nutná znalost francouzštiny!!)

.:. Vítejte na mých stránkách o starověkém Egyptě .:.

 

"Auguste Mariette"

 

Auguste MarietteAuguste Mariette (celým jménem François Auguste Ferdinand Mariette) se narodil v únoru 1821 v Boulogne-sur-Mer ve Francii. Pocházel z rodiny městského archiváře. Jeho nadání pro matematiku a literaturu ohromovalo všechny jeho učitele od ranného mládí. Studoval filozofickou fakultu v Douai a působil jako soukromý učitel u jedné anglické rodiny.Dlouho nenasvědčovalo nic tomu, že by se měl kdy nadchnout pro civilizaci starověkého Egypta. Náhle ale zemřel Nestor L´Hôte (jeho vzdálený příbuzný), který pracoval pro Champolliona jako kreslíř. Po sobě zanechal velké množství obrázků z Egypta a toto dědictví na Marietta zapůsobilo tak, že se pustil do studia hieroglyfů a koptštiny. Stále častěji jezdil do Paříže, kde nakonec získal místo v oddělení egyptského umění muzea v Louvru. Zde pracoval do roku 1850, kdy byl vyslán do Egypta. Hieroglyfům a koptštině se naučil tak dobře, že ho Emmanuel de Rougé a Charles Lenormad (dva přední egyptologové) jménem vlády pověřili, aby v Egyptě nakupoval rukopisy.Koptské rukopisy byly velice vzácné a o to žádanější. V roce 1850 přijel do Alexandrie v době, která mu příliš nebyla nakloněna. O deset let dříve totiž dva Britové opili mnichy, aby jim mohli uloupit vzácné rukopisy a patriarcha Káhiry byl tímto činem tak znechucen, že nechal všechny knihovny koptských klášterů v Egyptě zazdít. Mariett čekal na odpověď patriarchy a aby mu čekání rychleji utíkalo, pronajal si osly, muly a potřebný materiál a rozbil stan na úpatí pyramid.Krátce poté viděl u domorodců z Káhiry a Alexandrie stejné sfingy, které pocházely ze Sakkáry. Věděl o papyru, který hovoří o Serapeu a zvlášť dobře si pamatoval jednu pasáž ze spisu řeckého zeměpisce Strabóna:

"Serapeum je vystavěno na místě, kam natolik útočí písek, až zde vítr vytvořil opravdové duny. Při naší návštěvě již byly sfingy zasypány pískem, některé do půli těla, některé po hlavu."

To byla stopa, po které se mladík pustil. Pustil se do vykopávek a rozhodl se je financovat z 6 000 franků ve zlatě, které dostal ale na nákup rukopisů! Vrátil se do Sakkáry a začal zkoumat pohřebiště. Za několik dní narazil na první sfingu, která byla ze tří čtvrtin zasypaná pískem. Jeho poslední pochybnosti se rozplynuly ...Sfinga musely být součástí dromu - dlouhé slavnostní aleje vedoucí k Serapeu. S pomocí 30 dělníků začal 1. listopadu 1850 odkrývat cestu dlouhou více než 200 metrů. Postupně vyprostil z písku 141 sfing a odhalil také mnoho hrobek z období vlády 5. dynastie. Západovýchodně orientovaná alej sfing náhle skončila po mírné zatáčce. Mariette zkoumal oblast kolem a objevil půlkruhové náměstí zdobené jedenácti sochami nejznámějších básníků a filozofů antického Řecka. Domníval se, že zde Sarapeum nemohlo být a pokračoval ve výzkumu na druhou stranu - na východ. Tam objevil malý chrám, který nechal postavit poslední panovník 30. dynastie Nachthareheb (380 - 343 př.n.l.). Protože mu docházely peníze, musel se vrátit do Paříže a pokusit se získat dotaci. Obával se opaku, ale jeho objev vzbudil nadšení a obdržel mimořádnou dotaci 30 000 franků.Po návratu na naleziště pokračoval Mariette v průzkumu. Objevil stopy po velkém obdélníkovém ohrazeném areálu, který byl spojen s chrámem Nachthareheba 86 metrů dlouhým dromem. Po odstranění dlažby z této nové aleje sfing objevil mnoho nejrůznějších předmětů – sochy, ale zejména zobrazení býčího boha Ápida. Mariette si byl jistý, že se blíží k cíli. Sochy nasvědčovaly, že Serapeum je blízko a proto se pustil do podrobného průzkumu místa. Do cesty se mu ale postavil synovec a nástupce Muhammada Aliho – Abbás paša. Ten se rozhodl dělat pravý opak toho, co dělal jeho strýc, protože se mu zdálo, že byl k Evropanům až příliš vstřícný. Mariette se stal nejprve terčem šikanování ze strany úřadů a nakonec mu Abbás paša rozkázal, aby průzkum okamžitě přerušil. Tento rozkaz přišel právě ve chvíli, kdy objevil vchod do katakomb Sarapea. Mariette musel čekat půl roku, než se mohl k výzkumu vrátit. Celou tu dobu prosil, přemlouval a přesvědčoval Abbáse pašu o významu svého objevu.Po návratu k vykopávkám objevil 12. listopadu 1851 uprostřed areálu příkop vyhloubený do skály a na jeho konci vchod vedoucí do podzemí. Uvnitř bylo do stěn vykopáno celkem 28 místností. V únoru 1852 pronikl do katakomb a všiml si, že s víky těžkých kamenných sarkofágů posvátných býku někdo hýbal a sarkofágy že jsou prázdné. V nižším podlaží ale později nalezl 28 nedotčených mumií Ápidů v dřevěných rakvích a tělo jednoho ze synů Ramesse II. – velekněze Prahová kultu Chamuaseta.Mariette používal k vykopávkám poměrně nezvyklé (a pro archeologa bych řekl i drsné) metody. Jeden příklad za všechny – pokud nemohl odsunout víko na stranu, použil k otevření sarkofágu nálož dynamitu. Mariette se znal s Ferdinandem de Lesseps, který vedl stavbu Suezského průplavu a s jeho pomocí se mu podařilo přesvědčit egyptského místokrále Saída pašu o tom, že je nezbytné založit úřad, který by vydával povolení k vykopávkám a dohlížel na nálezy. To mělo skončit nezákonný a nekontrolovaný vývoz egyptského umění, po kterém prahla všechna evropská muzea. Tak vznikla Egyptská památková správa a Mariette se stal jejím prvním ředitelem. Stále větší množství vykopávek a jejich význam přiměl Marietta k založení archeologického muzea. Předchůdce Egyptského muzea byl založen tímto Francouzem v Bulaku – v severní části Káhiry. Významné objevy z Edfu, Dendery, Amonova chrámu v Luxoru nebo z Abydu postupně směřovaly do tohoto muzea.Protože leželo poblíž řeky, mělo poměrně nevýhodnou polohu, protože při pravidelných záplavách voda z Nilu ohrožovala budovu muzea. To se totiž nacházelo v bývalých skladech lodní společnosti. Počátkem devadesátých let 19. století daroval Ismaíl paša muzeu svůj palác v Gíze, kam byly památky přestěhovány a současně se začalo se stavbou nového muzea v centru Káhiry.Se zemí faraonů byl už tak úzce spjat, že postupně odmítl nabídky stát se ředitelem francouzské Národní knihovny, senátorem i kustodem muzea v Louvru. Vděční Egypťané mu udělili titul beje a později i paši, což bylo nejvyšší vyznamenání, jakého se mu mohlo dostat. Před svou smrtí (zemřel v roce 1881) předal "štafetu" Gastonu Masperovi.Sbírky muzea se rozrůstaly a pro nedostatek prostoru se muzeum muselo přestěhovat do Gízy a do Káhiry se vrátilo v roce 1902 po dokončení současné budovy muzea, která je dílem francouzského architekta Marcela Dourgnona.

 

 

 

 

 

 

      .: Shoutííík:. 

  GuestBook!!!

 © 2006 by Freya Sincereblue Zaraza