Pentagramus - Institut Magických Umění

Starověký Egypt a jeho historie

 

 

Cliquez-ici ! pour visiter Egyptos, L'Egypte des pharaons !!! (Nutná znalost francouzštiny!!)

.:. Vítejte na mých stránkách o starověkém Egyptě .:.

 

"Egyptologie"

 

Základy egyptologie byly položeny již za vlády Napoleona Bonaparte, když se se svými vojsky dostal do Egypta. Napoleon dobře věděl, jakou hodnotu mají pyramidy, a proto se je nijak nesnažil poničit, naopak. Ještě je nechal zkoumat svými odborníky v armádě. Část francouzské armády totiž obsahovala 151 odborníků z nejrůznějších oborů - matematiků, arabistů, astronomů, zeměměřičů, lékařů, inženýrů, kresličů, tiskařů. Měli za úkol měřit, kreslit , pořizovat plány a mapy a klást solidní základy pro správu budoucí francouzské kolonie.

Francouzi byli po příjezdu do Egypta okouzleni starodávnými památkami. Mezi nimi byl i malíř Dominique Vivant Denon. Ten zachytil své dojmy v obrazech ke knize Voyage dans la Basse et la Haute Égypte. Tato kniha byla přeložená ihned do angličtiny a němčiny přispěla k tomu, že Evropu zasáhla touha po všem egyptském. Egypt ovládl vše - módu, kulturu, umění i design. Po úspěchu této knihy vyslovil generál Kléber myšlenku začít se sepisováním souboru knih o Egyptě. Dílo nazvané Description se l´Ëgypte bylo rozděleno do 4 základních částí: Antiquités, État moderne, Histoire naturelle a Carte topographique.Svazky se vydávaly 19 let od roku 1809-1828. Tak byly položeny základy, avšak při jejím vzniku sehrála roli náhoda - objevení Rosettské desky

Česká stopa v Egyptě

Do Egypta se od nepaměti vydávali cestovatelé, astronomové, kněží, dobrodruzi a také vědci, kteří se rozhodli zkoumat historii této země - egyptologové. Mezi těmi, kdo vstoupili na egyptskou půdu nechyběli ani Češi a Slováci a právě na jejich kroky se nyní podíváme podrobněji.

Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic Prvním z cestovatelů byl Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic. Tento český humanistický básník vstoupil na egyptskou půdu v roce 1490, tedy dva roky před objevením Ameriky.

V roce 1492 se do Egypta dostal druhý Čech a tím byl Martin Kabátník z Litomyšle. Byl to prostý litomyšlský měšťan, který byl členem čtyřčlenného poselstva Jednoty bratrské, které Přes Polsko a Uhry dorazilo do Cařihradu. Odtud vedly kroky Martina Kabátníka přes Malou Asii, Damašek a Jeruzalém do Egypta. 

Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic V roce 1598 navštívil Egypt Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic v doprovodu Heřmana Černína z Chudenic.  V roce 1711 navštívil Egypt Jakub Římař (1682 - 1755). Tento český misionář (představitel řádu františkánů) působil v Egyptě se dvěma desetiletými přestávkami do roku 1752 a o svém pobytu sepsal "Itinerář apoštolských orientálních misií v Egyptě". Ten ale nikdy nebyl vydán a zachoval se nám pouze značně poškozený rukopis.

Dalším Čechem, který navštívil a popsal pyramidy, byl Václav Remedius Prutký (1713 - 1770). Také on byl misionář (představitel řádu františkánů) a podobně jako Římař napsal dílo věnované Egyptu a pyramidám s názvem "Itinerář orientálních misií".

Václav Matěj Kramerius Do konce 19. století přicházeli k pyramidám z našich zemí opět jen cestovatelé. Jejich počet ale postupně narůstal a tím také narůstal počet publikací. Z knih stojí za zmínku snad jen "Ouplné vypsání Egypta, jenž leží v třetím díle světa Africe" od Václava Matěje Krameria (1753 - 1808),  které bylo vydáno v roce 1802.

Z cestovatelů pak stojí za zmínku slovenský cestovatel Daniel Šustek a český básník Jan Neruda, který se Egyptu věnoval ve svém díle "Obrazy z ciziny".

Česká egyptologie

Koncem 19.století se u pyramid objevil první vědec z naší země - Jan Kmínek-Szedlo (1828 - 1896). Po revolučním roce 1848 odešel do Itálie, kde se později stal správcem egyptských sbírek Boloňského muzea. Po něm se do Egypta dostal František Lexa (1876 - 1960) - zakladatel české egyptologie. Je autorem dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Jeho zásluhou byl v roce 1925 na půdě Filozofické fakulty UK založen egyptologický seminář. Lexa se o dva roky později stal prvním řádným profesorem egyptologie v tehdejší ČSR. Mezi jeho studenty patřil, kromě mnoha dalších, i Jaroslav Černý (1898 - 1970), jeden z nejvýznamnějších egyptologů 20.století a profesor egyptologie na univerzitách v Londýně a Oxfordu.

V Gíze byl vybudován Český egyptologický ústav a Zbyněk Žába (1917 - 1971) přivedl expedici Karlovy university k vykopávkám pod pyramidami v Abúsíru. Žába byl také prvním naším vědcem, který publikoval práci zaměřenou výhradně na pyramidy. Jeho kniha vyšla roku 1953 francouzsky a její český název zní "Astronomická orientace v starověkém Egyptě a precese světové osy".

O Egyptě byli již mnohé napsáno, ale bylo to opravdu vše? Pochopitelně nebylo, protože Egypt je zajímavá země plná záhad. Některé už člověk rozluštil, ale některé na rozluštění ještě čekají. Vždyť kdyby bylo objeveno vše, proč by byly zas a znovu plánovány další a další expedice na vykopávky do Egypta. Například vykopávky v Abúsíru, které provádí Český institut egyptologie.
Tato věda studuje vznik pyramid a chrámů, život obyčejných lidí i králů.Studuje texty a nápisy na domech. Hlavní téma je ovšem studium pyramid a chrámů

Důležitá data v dějinách české egyptologie

1878

První český egyptolog Jan (Giovanni) Kminek-Szedlo přednášel na Boloňské univerzitě.

1905

František Lexa publikoval první české předklady staroegyptských textů.

1919

František Lexa se stal soukromým docentem egyptologie na Univerzitě Karlově. První přednášky z egyptologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

1922

František Lexa se stal mimořádným profesorem egyptologie na Univerzitě Karlově.

1925

Byl ustaven seminář egyptologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

1927

František Lexa se stal řádným profesorem egyptologie na Univerzitě Karlově.

1930

Jaroslav Černý se po svém návrat z francouzských vykopávek v Dér el-Medíně stal soukromým docentem egyptologie na Univerzitě Karlově.

1938-1951

Lexa publikoval svou, dosud uznávanou Grammaire démotique - gramatiku démotštiny, jednoho z vývojových stupňů egyptského jazyka.

1946

Odchod Jaroslava Černého do Velké Británie (zde pak byl profesorem egyptologie na univerzitách v Londýně a Oxfordu)

1954

Zbyněk Žába se stal docentem egyptologie na Univerzitě Karlově.

1958

Na Univerzitě Karlově byl založen Československý egyptologický ústav v Praze a Káhiře.

1960

Smrt Františka Lexy. Jmenování Zbyňka Žáby ředitelem ústavu.

1961-1965

ČEgÚ UK se zúčastňuje záchranné akce UNESCO v Núbii. Výzkumy v Kertásí, Tafě, Wádí Kitně a Kalábše.

1960-1974

Výzkum Ptahšepsesovy mastaby v Abúsíru.

1970

Smrt Jaroslava Černého.

1971

Smrt Zbyňka Žáby. Jmenování Františka Váhaly ředitelem ústavu.

1974

Smrt Františka Váhaly. Jmenování Miroslava Vernera ředitelem ústavu.

Od 1976

Probíhaly výzkumy v jižní části královského pyramidového pole v Abúsíru:
1976-1987: Východní pole mastab členů královské rodiny krále Džedkarea Isesiho
1978-80: pyramidový komplex královny Chentkaus
1981-98: hrobový komplex krále Neferrea
1987-1994: pyramida "Lepsius XXIV"
1994: mastaba prince Nachtkarea
od r. 2001: pyramida "Lepsius XXV"

Od 1981

Archeologický výzkum šachtových hrobů ze Sajsko-perské doby.
1981-1993: šachtový hrob admirála a lékaře Vedžahorresneta.
od r. 1995: šachtový hrob "správce paláce" Iufaa s nevykradenou pohřební komorou vyzdobenou jemnými reliéfy s neobvyklými náboženskými scénami, kompletní pohřební výbavou, složitou substrukturou a výjimečně dobře zachovanou superstrukturou.
2001: Padihorova šachtová hrobka

Od 1991

Archeologické výzkumy pohřebišť nižších a středních úředníků konce Archaické doby a období Staré říše v jižním Abúsíru. Mastaba Kaaperova, Fetektova (1991), Itejova, Gegiho (1993), Karova a Senedžemjebova (od r. 1995), Hetepiho (1999-2000), Intejova (od r. 2000).

 

 

 

 

 

 

      .: Shoutííík:. 

  GuestBook!!!

 © 2006 by Freya Sincereblue Zaraza
Hledáte piercing a ocelové šperky? Právě na tomto webu naleznete jak piercing, tak ocelové šperky.