Pentagramus - Institut Magických Umění

Starověký Egypt a jeho historie

 

 

Cliquez-ici ! pour visiter Egyptos, L'Egypte des pharaons !!! (Nutná znalost francouzštiny!!)

.:. Vítejte na mých stránkách o starověkém Egyptě .:.

 

"Ostatní Egyptologové"

 

Richard Karl Lepsius

Narodil se roku 1810 zemskému radovy z Naumburku na Salev. Studoval filologii a srovnávací jazykovědu. V 23 letech promoval a jako dvaatřicetiletý se stal mimořádným profesorem na universitě v Berlíně. Roku 1833 přišel mladý Lepsius do Paříže. Původně chemik a matematik, pak sběratel starožitností, nakonec téměř 50 let, "kopáč s metrem a vodováhou" a autor téměř stovky významných egyptských děl, z nichž mnohé dovedou zaujmout i neegyptology. Ačkoli Leupsius neuměl číst hieroglyfy, Champollionova práce ho fascinovala a spíše intuitivně vycítil, že Champollionova dešifrovací dílo nemůže být zcela dokonalé. Lepsius si začal psát s Ippolitem Rosseltinim, Champollionovým žákem, a o tři roky později se setkali v Pise. Mezitím se naučil číst hieroglyfy. Brzy mu bylo nápadné, že Champollion v hieroglyfech spatřoval pouze zkratky slov, které sice jednotlivě dávaly smysl, ale celek zůstával stále nedokonalý. Lepsius doplnil Champollionův překladatelský odkaz velice hodnotným poznatkem. Hieroglyfy nejsou pouze zkratky, ale zároveň znaky pro hlásky a slabiky. Byl ve svých 31 letech jmenován Alexandrem von Humboldtem, cestovatelem a přírodovědcem, za vedoucího výpravy do Egypta. Po dvouletých přípravách se vydal na cestu. Výprava byla rozpočítána na tři roky, od roku 1843 do roku 1845. Měla tedy to, co dosud žádná skupina badatelů: čas! Nešla už pouze za snadnou kořistí, ale za poznáním a registrováním, a všude, kde kynul úspěch, mohla klidně kopat. Zdržela se tedy celých šest měsíců v Memfidě a sedm v Thébách. Prvním úspěchem, jehož Lepsius dosáhl, bylo objevení "Staré říše" v početných památkách. Našel stopy a pozůstatky po třiceti dosud neznámých pyramidách, jejichž počet tím vzrostl na 67. K tomu přistupuje i do té doby naprosto neznámý druh hrobek, tzv. mastab, z nichž 130 prozkoumal.V Tell-el-Amarně ukázala se mu postava náboženského reformátora Amenhotepa IV. (Achnatona) v prvních svých obrysech, Jako první změřil Údolí králů. Reliéfy na zdech chrámů, nespočetné nápisy, zvláště početné kartuše se jmény králů dal okreslit nebo opsat. Prozkoumal tisíciletí, až došel k čtvrtému tisíciletí před naším letopočtem (jak se domníval; dnes víme, že k třetímu). Byl první, kdo tyto objevy uspořádal, první, kdo viděl egyptské dějiny, kdo rozpoznával dění tam, kde jiní spatřovaly jen nakupené hromady trosek. Plodem expedice byly poklady Egyptského muzea v Berlíně; plodem studia pramenů bylo ohromné množství publikací od dvanáctisvazkového velkolepého díla o Památkách Egypta a Etiopie až ke speciálním studiím o nejodlehlejších problémech. Když roku 1884 jako čtyřiasedmdesátiletý zemřel. Dvě publikace mu zajistí trvalé místo v očích potomků: Chronologie Egypta, která vyšla roku 1849 v Berlíně, a Egyptská kniha králů, která vyšla o rok později rovněž v Berlíně. Richard Lepsius byl vlastním zakladatelem moderní vědecké egyptologie. 

Norman Lockyer

V roce 1894 uveřejnil britský astronom Norman Lockyer svůj Úsvit astronomie, knihu, která z něho udělala otce astroarcheologické vědy 20. století. Neboť Lockyer dokázal, že Egypťané postavili své sluneční chrámy jako astronomické observatoře: když slunce vycházelo nebo zapadalo o letním slunovratu, zasvítil sluneční paprsek propočítaným otvorem do tmy interiéru každého chrámu.

Charles Piazzi Smyth
(1819-1900)

Královský skotksý astronom 19. století Charles Piazzi Smyth byl schopný vědec, ale také náboženský fanatik. Spolu se svým pyramidologickým učitelem, londýnským nakladatelem Johnem Taylorem, věřil, že Velkou pyramidu projektoval Božský geometr. Smyth vypočítal, že rozměry pyramidy ztělesňují pravou hodnotu Ludolfova čísla, délku roku, obvod země a vzdálenost ke slunci. Při svých měřeních vnitřních chodeb Velké pyramidy odhalil Smyth Boží plány pro svět, dokonce i datum Druhého příchodu.

Zahi Hawás

Současný Egyptský archeolog zabývající se archeologickými vykopávkami v Gíze, především v okolí Velké pyramidy. Objevil pohřebiště stavitelů pyramid.

Selím Hasan
(1886-1961)

Egyptský egyptolog a archeolog. Zasloužil se o rozvoj oboru egyptologie na Káhirské univerzitě. Vykopávky zejména na pohřebišti v Gíze.

Muhammad Zakaríja Ghoném
(1905-1959)

Egyptský archeolog. Objevil nedokončené Sechemchetovy stupňovité pyramidy v Sakkáře.

Richard Anthony Proctor

Zakladatel populárně vědeckého časopisu Poznání, britský astronom 19. století Richard Proctor, vypravoval teorii, že Velké pyramidy používali před jejím dokončením astronomové - kněží, jako observatoře. Než byla zastavěna Velká galerie, mohla sloužit kněžím za čáru pozorování, a tak mohli stanovit pravý poledník k odhalení pohybů slunce, planet, hvězd a měsíce, jak se objevují při své pouti po obloze.

Richard William Howard Vyse
(1784 - 1853)

Anglický důstojník, jeden z těch, kteří napáchali více škod než užitku. "Bádal" především v oblasti Gízy. Je nálezcem Chufuovy kartuše v jedné z odlehčovacích komor nad Královskou komorou ve Velké (Chufuově) pyramidě. Vyskytují se však spekulace o Vyseho podvrhu s Chufuovou kartuší. Jeho drastickým metodám "výzkumu" neunikla ani Velká sfinga, kterou provrtal železnými vrtáky, v domnění, že nalezne bájný hrob krále Armaise, který má být podle legendy ve sfinze pohřben.

 

 

 

 

 

 

      .: Shoutííík:. 

  GuestBook!!!

 © 2006 by Freya Sincereblue Zaraza