Panovníci Starověkého Egypta                                                           

Ptolemaiovská dynastie (Řecká nadvláda)
(304 - 30 př. Kr.)

  • Ptolemaios I. (304 - 284)
  • Ptolemaios II. (285 - 246)
  • Ptolemaios III. (246 - 221)
  • Ptolemaios IV. (221 - 205)
  • Ptolemaios V. (205 - 180)
  • Ptolemaios VI. (180 - 164 a 163 - 145)
  • Ptolemaios VII. (145 - 145)
  • Ptolemaios VIII. (170 - 163 a 145 - 116)
  • Kleopatra III. a Ptolemaios IX. (116 - 107)
  • Kleopatra III. a Ptolemaios X. (107 - 88)
  • Ptolemaios IX. (88 - 81)
  • Kleoptara IV. (81 - 80)
  • Ptolemaios XI. (80 - 80)
  • Ptolemaios XII. (80 - 58 a 55 - 51)
  • Berenike IV.. (58 - 55)
  • Ptolemaios XIII. (51 - 47)
  • Ptolemaios XIV. (47 - 44)
  • Kleoptara VII. (51 - 30)

Ptolemaios I. - Sótér I.
poslední z velkých dynastií

Po smrti Alexandra Velikého získává Egypt jeho vojevůdce Ptolemaios jako svou satrapii, zprvu podřízenou Alexandrovým následovníkům. V roce 305 př. Kr. se prohlašuje za krále Egypta a v následné válce s nástupci Alexandra vítězí a získává pro Egypt několik dalších držav. K jeho nevýznamějším činům patří založení slavné Alexandrijské knihovny a Museionu.
 

Ptolemaios II. - Filadelfos
rozmach helénistické kultury

Jako první z Ptolemaiovců se oženil podle staroegyptského způsobu se svou sestrou. Dobývá Kypr a začíná obchodovat až s Dálným východem. Uzavírá mírovou smlouvu s římany. Velký rozmach Helénské kultury na území Egypta.
 

Ptolemaios III. - Euergetés I.
Egypt znova hlavní mocností východní oblasti

Za jeho vlády dosahuje Ptolemaiovský Egypt vrcholu své slávy a stává se hlavní mocností východního světa. Ptolemaios se snaží o změnu špatného egyptského kalendáře, avšak bezúspěšně. S úspěchem však probíhá reorganizace státní správy. Alexandria se stává nejdůležitějším obchodním a politickým centrem středozemí.
 

Ptolemaios IV. - Filopátor I.
postupný úpadek státu

Za vlády dalšího Ptolemaia došlo k výrazné změně. Při hrozící porážce jeho vojsk byl Ptolemaios nucen přijmout do vojenských řad také Egypťany (do té doby to nebylo možné) a udělat jim určité politické ústupky. Do té doby bylo egyptské obyvatelstvo bráno jako podřadné. Do této doby také datujeme velké povstání v Horním Egyptě proti Ptolemaiovcům.
 

Ptolemaios V. - Epifanés
postupný úpadek státu

Díky toho, že jeho otec umírá ještě před jeho plnoletostí a ihned po jeho smrti propuká další povstání v Horním Egyptě, dostal se na trůn až po několika letech. Poté Horní Egypt dobývá a nechává se v Mennoferu konečně korunovat. Tato korunovace je zachycena předvším na slavné Rossetské desce, která posloužila Champollionovi k rozluštění hieroglyfů.
 

Ptolemaios VI. - XII.
Egypt se pomalu rozkládá

V období vlády následujících Ptolemaiovců se začíná projevovat rychle rostoucí moc Říma a úpadek Egypta. Ten je nucen přijmout vojenskou pomoc Říma proti Seleukovcům a Ptolemaios XI. dokonce ustanovuje dědicem egyptského království Řím.
 

Ptolemaios XIII.
Dionysos vlastní Egypt

Další z Ptolemaiovců silně holduje vínu a Egypt dále silně upadá. Při jeho oficiální návštěvě Říma podněcuje v Alexandrii jeho dcera Arsionoe povstání a uzurpuje mu trůn. Ptolemaios pomocí římanů získává vládu zpět za obrovskou finanční úplatu Římu a svými dědici ustanovuje svého syna Ptolemaia XIII. a jeho sestru Kleopatru.
 

Ptolemaios XIV.
kluk králem egyptským

Kleopatra a Ptolemaios usedají společně na trůn, avšak Kleopatra je po pár měsících společné vlády vyhnána z Egypta poručníky svého nezletilého bratra a manžela. Opět musí zasahovat Řím - a to samotný Caesar.

Kleopatra VII.
a naposledy vzhlédl Egypt k bohu

Gaius Julius Caesar poráží Ptolemaiovy příznivce v čele s Agrippou a dosazuje na trůn Kleopatru. Zasažen její krásou uděluje Egyptu ochranu Římem a Egypt je prohlášen v senátu jeho "přítelem". Kleopatra, která vládne za svého bratra Ptolemaia XV., zpočátku musí splácet dluh, který má Egypt k Římu z dob jejího otce. S Caesarem mají syna Ptolemaia Caesara. Navštěvuje Řím, kde je však velmi nehezky přijata obyvatelstvem. Za jejího pobytu je Caesar zavražděn. Kleopatra prchá zpět do Alexandrie a začíná se připravovat na válku s Římem. Egypt vstává z mrtvých a začíná obrovsky hospodářsky prosperovat. Výborného obchodního ducha Kleopatra využívá k prosperitě země. Pokouší se využít krize římské říše a s pomocí Marka Antonia, se kterým má další dvě děti, se pokouší ovládnout Řím proti Octavianovi. V bitvě u Aktia však Egypt prohrává svou bitvu o samostatnost a znovuobnovení faraónské moci a stává se římskou kolonií. Na dlouhých 2000 let bez samostatnosti. Kleopatra si uvědomila, že to je konec jejich plánů a že nezbývá, než dobrovolně zemřít. Nechala se uštknout posvátnou kobrou, což jí podle bájí mělo zajistit povýšení mezi bohy. V každém případě se nepokořená Kleopatra stala symbolem boje za národní svobodu pro některé z oriantálních národů, jež podrobil Řím.